A člověk si myslel, že tyhle chvíle už snad nikdy nepřijdou... i když všichni říkali, vydržte! No co, stačilo jen 9 let, aby si i rodičovstvo v klidu sedlo pod strom s knihou, zatímco ratolesti se zabavily samostatným pobíháním v parku jménem Mirakulum. Díky bohu za něj! Děti sobě, rodiče knize!...

A je to tady! Dnes je ten velký den, kdy brány školní svou nožkou pravou překoná, naše skvělá druhorozená! Ještě že jsme se počkali až na druhý den, v ten první padaly rekordy - takových dětí tam prý ještě neměly!  A tady už mátin srdceryvný zápisek ze sociálních sítí, mapující onen slavný...

V Práglu se konala velká konference. Asi ta největší. A máti pro ni dělala content, bo D. byl partnerem. Akce to byla úspěšná. Máti vynesla slušný balíček na odměně, zviditelnění její práce i interní ocenění - něco jako Oscar sošku. A taky rýmičku - to víte, na změnu počasí během dne se holt...

Pomalu přepisujeme dějiny, koukáme na retro zápas z Nagana a já se nahlas zasním: "Dvacet let! To snad není pravda. To jsem byla tak strašně mladá, začínala jsem psát do novin, svět mi ležel u nohou..." Načež se zleva ozve: "No a teď ti leží u nohou manžel!" Dobrou, mládeži!

Je tady prvním den v novém roce a tudíž i další kontrola zvířectva. Moc dobře si pamatujeme vůbec první návštěvu léta páně 2013... moc dobře si pamatujeme, jak se z malých kočárkářů postupně stávali walkeři, jak si máti jednu kontrolu střihla o berlích... setsakra rychle nám ty děti ale vyrostly,...

Vánoční list byl letos nekompromisní. Prý že Ježíšek přinese křečka. Ještě než tak vůbec mohl učinit, křeček už měl jméno - Superfrája! A tak to asi i Ježíšek nakonec vzal jako tutovku a Adél ho přinesl o dva dny dříve s odůvodněním, že na Štědrý den by během špičky živého tvora nezvládnul doručit,...

Cizí děti se u něj zastavují, chlapi nevěřícně koukají, ženský se na něj culí, jedna byla dokonce natolik přidrzlá, že chtěla obsadit to 4. místo, zatímco máti kupovala kávu... no booože, tak si koupil kávu a krabičku lega! Ale je fakt, že si hraje pořád, a taky teda nezlobí... takže v jeho případě...

A prej že: Tyhle bereme k sukni, tyhle se budou hodit na víkend... Učí se rychle... 

Malá velká spisovatelka začíná psát svou prvotinu O kočičce Adélce. Obálku už namalovala, ted už zbývá jen dopsat to veledílo. Takže jako kdysi (ne)dávno její máti. Ta ale v 8 letech nebušila do přístroje s logem Jablka, nybrž do starého psacího stroje po pra(dědovi) nebo hezky v Cimi na stroji,...

Adélčina písnička: Proč nejsou na nebi hvězdy? Ilustrace: Adélka Vyskočilová Psala: Adélka Vyskočilová Proč nejsou na nebi hvězdy? Proč, proč, proč, proč? Asi proto, že je tady smutno. Anebo že tu je málo smíchu. Anebo že je tu málo světýlek. A já už vím, proč. Protože, protože já právě zpívám...